Váš kůň Vás miluje. Ne pro Váš vzhled, ale pro Vaši lásku.

slzy radosti 1 díl

15. června 2007 v 15:59
SLZY RADOSTI
KAPITOLA 1:
Proč ? Proč je ten život někdy tak těžkej ?! NEPOCHOPÍM TO ! PROSTĚ NE …
Svoje slzy chci udržet, ale když si jenom pouhou krátkou vzpomínkou vzpomenu na to co jsem si zase musela ve škole prožít, nevydržím a slzy mi i přes velké přemáhání začínají téct po tvářích … V duchu si nadávám, že jsem povolila a rozbrečela jsem se, protože vždy se chci držet mamčiných slov - velký holky přeci nebrečí ! Jo copak mamka … Ta bere vždy všechno s nadhledem. Závidím jí !
"Kláro" volá na mě mamka z kuchyně. Pomyslím si : " Ne tak takovou mě máma za žádnou cenu nesmí vidět !" Utřu si slzy a pomalu se plížím za mámou. "Klárko, prosím tě zaběhni mi do obchodu pro mléko." Sice se mi opravdu nechce, ale pro mámu to udělám. Vezmu si od mámy peníze, z věšáku popadnu mikinu, obuji se a už si to pádím z pátého patra po schodech.
Obchod je sice přes půl města, ale dnes mi to nějak nevadí ! Jsem jedině ráda že mě máma poslala, aspoň si provětrám hlavu a nebudu muset myslet na dnešní dopoledne…
Konečně jsem se dostala na řadu ! Paní Krotká mě hned obslouží a já jsem už za chvíli na čerstvě jarním vzdoušku.
"No to snad NE!!! To nemůže být pravda !!" Už zdálky poznávám známé, leč opravdu nesympatické tváře !!! Kluci z mojí třídy. Rychle se otočím a snažím se nenápadně odejít,nebo lépe řečeno zdrhnout ! To se mi ovšem nepodaří!
"Klárinko" volají kluci, které opravdu z celého srdce nesnáším!!!! Neotočím se. Kluky to baví a proto na mě přes celé město volají : "Klárinko" Otočím se a s náznakem vystrčeného prostředníčku klukům naznačím ať jdou do háje a neotravují! Jenže to jsem neměla dělat ! Rozběhnou se za mnou a já se uklidňuji tím, že mě dohonit nemůžou, protože jsou ode mě daleko. Omyl ! Když chci přeběhnout silnici a po silnici absolvovat už pouze krátkou cestu k bytovce s tím že na silnici je přechod, takže určitě nějaký ochotný řidič zastaví a pustí mě přes cestu, tak nezastaví ani jeden !!! Už začínám být pomalu, ale jistě nervózní, když vidím jak se ke mně hoši přibližují! "Aha! Super, je to tu ! Co mi zase můžou chtít ?" pomyslím si v duchu!
"Ale, ale …Klárinko!" Kamil mě chytí silně za paži a jak asi pochopím ještě dlouho ji nehodlá pustit !
"Kampak jsi nám chtěla utéct ?" provokuje mě a ostatní kreténi se jen popadají za břicho.
"Nesahej na mě !"
"Ty si tady nebudeš klást podmínky holčičko !" Kamil mě sevře ještě silněji než předtím tak, že si myslím, že mi asi za chvíli upadne ruka.
"Co si sakra o sobě myslíš ?! Okamžitě mě pust, nebo…"
"Nebo co ?!" dokončí mou větu Kamil !
"Nebo budu křičet." Odpovím mu stroze, ikdyž vím že v mém hlase musel poznat nejistotu!
"Padej !" Zařve na mě a pustí mou už asi odumřelou ruku!
Honem popadnu kabelu, která mi mezitím vypadla na zem a utíkám přes silnici, kde právě zastaví červená Felície a nechá mě přejít.
Rychle, ale ztěžka vyběhnu schody do pátého patra a zazvoním… Mamka na mě spustí kde sem byla půl hodiny a že kdyby si tam skočila sama mohla už být 10x doma!
"Promiň mami, zapovídala jsem se s jednou kamarádkou a úplně zapomněla na nákup. Mrzí mě to!"
"No dobře nic se nestalo, ale příště si pohni!" dává mi kázání máma. Je fakt super ! Úplně ji zbožňuji. I když někdy zvýší hlas, což se podle mě někdy taky musí, je to můj nejmilejší človíček na světě! Mám ji hrozně ráda a nejvíc si na ní cením toho, že si s ní mohu popovídat jako nejlepší kamarádka s kamarádkou! A to úplně o všem… Tedy o všem znamená pouze o tom co sní chci rozebírat! A tahle scénka která se mi před pár minutami stala a stává dost často není to co bych rozebírat chtěla !!! Nechci mámě přidělávat starosti s tím že mě ve škole spolužáci šikanují! Už kvůli tomu že starostí má nad hlavu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama