Váš kůň Vás miluje. Ne pro Váš vzhled, ale pro Vaši lásku.

Březen 2008

5.Bleskovka

29. března 2008 v 7:03 Bleskovky
A po dlouhé době je tu nová bleskovka =D
1. Jaký je koník plemeno
2. kolikáté získal místo :)



Předávání cen ;)

Tady už ten fešák stojí nastoupený po předávání cen :)

Detail stužky :D

A z blízka hlavenka :)

!NENÍ TO ČT! Pokud mi někdo napíše, že to ČT je, tak budu vraždit!

Star stable videjka

16. března 2008 v 6:27 | Brutálka |  Star Stable 1
Takže rozhodla jsem se sem dát videjka tý nejúúúúúžasnější hry a taky dva návody =D
1.se super písničkou
2.videjko

3.videjko



4.videjko


5. videjko


6. a teť dva takový návody první je jak najít ztraceného koně


7.a tohle je druhý návod jak se dostat ke starému mlýnu =D


8. videjko


9.a poslední videjko


doufám že to prozatim stačí tahle hra je fakt ta NEJ NA SVĚTĚ =DDD






















star stable podzimní jezdci

14. března 2008 v 17:51 | Brutálka |  Star Stable 1
Ahoj,takže jak víme,bude hra Star Stable,psala jsem pony clubu jesli bude nějaký děj a duchové na koních.Psali že děj bude,ale neprozradili mi jaký ...ale mám tu z ponyclubu obrázky:

video č.1

video č.2

video č.3

video č.4

video č.5

video č.6
A pak obrázky:

Galerie obrázků


Plnění úkolu


Okolí Jorviku


Okolí Jorviku


Okolí Jorviku


Jorvik


Okolí Jorviku


Okolí Jorviku
Pak jsem i četla,že si můžeš pojmenovat jak koně tak i holku s kterou budeš hrát.A můžeš si vybrat jak se bude jmenovat ...

Rovnat nebo ne?

12. března 2008 v 16:17 Kopyta
Dotaz:
Byl se na mého kulhajícího koně podívat veterinář, upozornil mě na špatný úhel kopyta, ovšem upozornil mně také, že u koně který několik let má nějaký (i špatný) úhel kopyta, TEĎ NAJEDNOU HO NELZE ZMĚNIT, PROTOŽE MŮŽE MÍT UŽ ZCALCIFIKOVANÉ A VŮBEC POŠKOZENÉ KOSTI V KOPYTĚ, HLAVNĚ V KORUNCE. Koni změna neprospěje, víc neupřesnil. Zajímal by mně Vás názor, měl doktor pravdu nebo proč ji nemel?
Odpověď:
Jestli měl nebo neměl pravdu , to nevím, ale názor napsat můžu.
Kosti u dospělého koně jsou zcalcifikované normálně a odvápnění by nebylo zrovna dobré. :-)
Teď k těm úpravám, to je věc na kterou se názory různí, na kolik má kopyto kopírovat pokřivený postoj a zda se snažit ho rovnat a jak rychle.
Když jsou skutečně pokřivené kosti, tak ta už nedoroste, nenarovná se a kopyto se bude muset přizpůsobit. V kopytě se tvar korunkové kosti pozná jen podle rentgenu. Tvar kopytní kosti se pozná podle tvaru kopytního pouzdra.
Naprostá většina deformací postoje je ale záležitost chrupavek, vazů, šlach a svalů. Ty už se do jisté míry dokáží přizpůsobit silám které na ně působí a to asi tak jak jsem je napsal za sebou, tak že chrupavky minimálně a svaly hodně.
Tak že podle mě má cenu rovnat kopyto do ideálního vyváženého tvaru, a tím pozitivně ovlivňovat zmíněné struktury, předcházet jednostrannému přetěžování a odlehčovat poškozeným částem.
Příklad:
1) Jak to vzniká?
Kopyto bude z pohledu z předu mít jednu stranu kratší a korunkovou čáru šikmo, spěnku v pořádku, rovně. Následek třeba drobného poranění a natažení vazů.
Na kratší straně bude větší zatížení kopyta i kopytního a korunkového kloubu. Když se kůň ponechá svému osudu bude se deformace zhoršovat, protože kratší strana kopyta nese větší zatížení - víc se obrušuje. Když se nebude udržovat kopyto v rovnováze ( trvalé přetížení) postupně se začne tomuto postoji přizpůsobovat i zbytek nohy počínaje oblastí spěnky. Úbytek chrupavky - artróza, v extrémním případě i úbytek kostní hmoty a trvalé deformace.
2) Co s tím?
Když člověk přijde k takovému koni úspěch nějakého rovnání je závislý na stupni poškození. Rozhodně to ale stojí za pokus. Kdyby se kopyto rovnalo od začátku, nebo v první fázi, kdy jde jen o zvýšenou citlivost části kopyta nebo závěsného aparátu, může být po nějaké době kůň zcela v pořádku, bez zdravotních problémů. Zdůrazňuji že úpravou kopyta rovnáme zase jen kopyto, nebo-li snažíme se spodní stranu kopytní kosti dát rovnoběžně se zemí. Nesouhlasím s rovnáním postoje nohy pomocí pokřivení kopyta na kteroukoli stranu. Srovnáním kopyta se může postoj zlepšit, ale násilným formováním do opačného extrému se snahou formovat postoj víc pokazíme než napravíme.
Když je poškozená chrupavka a vazy, to se regeneruje těžko a dlouho, ale alespoň se srovnáváním kopyta odlehčí ta poškozená část chrupavky a má šanci. Když by se to ale přehnalo a rozdíl ve tvaru kopyta by byl až moc na druhou stranu (aby se to srovnalo), mohlo by dojít k přetížení a poškození i dosud zdravé části.
To riziko tu asi je i při uvedení kopyta do ideálního tvaru, kdy bylo předtím poškození hodně velké a došlo i k atrofii kostí. Kosti ale něco vydrží a nepravidelností si všimneme dřív než dojde k jejich trvalému poškození. Tedy kromě tvaru kosti kopytní při růstu hříběte, který často ujde pozornosti, ale to je jiný případ.
Možná to není úplně správný a odborný pohled na věc, ocenila by jsem kdyby jste mi napsali své názory.

Termíny úpravy bosých kopyt

12. března 2008 v 16:16 Kopyta
Kůň se zdravými kopyty , který našlapuje rovnoměrně a má dostatek pohybu (20 - 30 km za den) po pevném podkladu a přirozený odchov na pastvině 24 hodin denně, stačí překontrolovat 1x za 4 měsíce.
Kůň který má zdravá kopyta a normální režim pohybu (travnatý výběh minimálně 16 hodin denně) by mel být vystrouhán každé 2 měsíce s tím že majitel každých 14 dní provede kontrolu a odrašplování přerůstající stěny.
Kůň s problémovými kopyty (záleží na situaci, ale uvedu příklady) :
Při malé vadě (mírně nepravidelný postoj), která nebrání pohybu, nezpůsobuje koni problémy a majitel dělá drobné úpravy sám stačí 1x za měsíc.
Při závažnější vadě, nebo menší, ale když majitel úpravy sám nedělá, každé 2 - 3 týdny.
Při vážné vadě kopyt kdy majitel nedělá úpravy sám, každý týden.
Při akutním schvácení a těsně po něm, každý den.
Ještě citace slov Marjorie Smith :
Kopyta, která se pohybují na mokrém podkladu, nebo během mokrého období, potřebují mnohem častější péči než kopyta na suchém povrchu.
Někdy je to neustálý boj udržet kopyta bez sukní (prohnutá stěna) a koně bez kulhání. Jen pár dní přerůstání umožní obnovení sukně, která způsobí problémy po týdny.
Kombinace klimatu "nepřátelského ke kopytu", společně s nedostatkem pohybu v životě domestikovaných koní činí péči o kopyta hlavní částí "údržby" koně.

stručný návod na úpravu kopyta

12. března 2008 v 16:16 Kopyta
Zopakujme si terminologii :
Nejprve tedy jak poznáte zdravé pravidelné kopyto:
(Rozměry je třeba brát s ohledem na velikost kopyta)
  • Vzdálenost bílé čáry od pravé špičky střelu je 3 - 3,5 cm.
  • Konkávnost chodidla měřená ve špičce střelu by měla být více než 0,8 cm.
  • Čáry probíhající podél okraje střelu by mely přesahovat patkové valy při dostatečně širokém střelu.
  • Kopytní stěna by měla být silná pružná bez prasklin.
  • Bílá čára a by měla byt tenká , nedrolivá bez otvorů.
  • Výška kopyta měřená podél přední steny by mela být 8 cm až cca 9 cm .
  • Váha koně by měla působit přibližně ve středu nosné plochy kopyta.
  • Centrální čára protínající kopyto podél, středem střelky by měla rozdělovat kopyto na dvě téměř identické poloviny.
  • Korunková linie z pohledu na kopyto z boku by měla se zemí svírat úhel přibližně 30°.
  • Nosná plocha je tvořena kopytní stěnou,bílou čárou, chodidlovým okrajem, mozolem, patkami a zadní částí střelu.
Krok první - očištění kopyta
Chodidlovou plochu kopyta očistíme háčkem a kartáčem. Nejlépe je použít ocelový kartáč , který odře i drolivou rohovinu.
Jiné kopyto
Krok druhý - orašplování stěny na úroveň očištěného chodidla
Dávejte pozor na stejnou výšku obou patek.
Krok třetí - zaoblení hrany kopytní stěny
V přední části přibližně pod úhlem 45° orašplujeme hranu kopytní stěny až k bílé rohovině.
U předních kopyt, nebo u kopyt s širokou a drolivou bílou čárou můžeme stěnu odrašplovat až k chodidlu.
Krok čtvrtý - zkrácení rozpěrek kopytním nožem
Rozpěrky by se měly rovnoměrně svažovat od patkové hrany a přibližně ve středu střelky se vnořovat do chodidla v postranní střelkové rýze.
Krok pátý - nakonec upravíme rohovou střelku a provedeme konečné posouzení kopyta
Ze střelky odřízneme části které se sami odlupují a případně jí na výšku zkrátíme tak , aby v patkové části byla stejně vysoká jako stěna v patkách a postupně se směrem k hrotu snižovala. Zkontrolujeme zda kopyto je souměrné.
Při pohledu na kopyto z boku by vám mělo tvořit malou laterální klenbu.
S takovouto úpravou kopyt každých 7 až 14 dní , podle rychlosti růstu a opotřebení kopyta, by váš kůň měl vydržet dlouhou dobu ( 4 - 6 měsíců) bez návštěvy odborníka na úpravu kopyt.
Také při takto častých úpravách nemusíte kopyta koně mimo úpravy čistit kopytním háčkem, bláto našlapané v kopytě udržuje vlhkost kopyta a má na kopyto pozitivní vliv.
Když se ale pustíte do úprav kopyt svého koně, měl by vaší práci zkušený kopytář nebo podkovář z počátku zkontrolovat a upozornit vás na případné chyby.
Na úpravy problémových kopyt je třeba zkušeného odborníka. Jako vodítko vám může sloužit článek "Termíny úprav".

všeobecně o kopytech

12. března 2008 v 16:08 Kopyta
Tenhle článek jsem sem prostě musela dát kvuli jedné kobylce která má velmi špatného majitele co se o ní nestará a má kvuli němu přerostlý kopyta =(((
Základy anatomie:
Pro názornost zkusím tak jak se to dělá často, přirovnat končetinu koně k lidské ruce.
Kost která u lidí vede od zápěstí k prstu je u koně holeň. První článek prstu od těla je koňská spěnka. Prostřední článek prstu je kost korunková a ten poslední článek na kterém je nehet, to je kost kopytní a kopytní pouzdro. Tyto kosti jsou pohyblivě spojeny klouby - spěnkovým, korunkovým a kopytním.
U koní je v kopytu ještě navíc kost střelková, která zajišťuje podporu a stabilitu kopytnímu kloubu. Ta pravděpodobně vznikla zkostnatěním části tkáně šlachy hlubokého ohybače prstu, jako důsledek jejího přetěžování. Mezi střelkovou kostí a šlachou ohybače leží tíhový (mazový) váček, který usnadňuje pohyb šlachy a tlumí nárazy.
Poslední kost - kost kopytní a její palmární výběžky jsou v zadní části nastaveny a podepřeny kopytními chrupavkami v horní boční části kopyta a ve střední části kopyta vazivovým střelem.
Tyto vnitřní struktury pokrývá takzvaná škára. Tato škára je velmi důležitá velmi hustě prokrvená a citlivá vrstva. Kost kopytní je jediná kost, kterou nepokrývá okostice, protože je nahrazena právě škárou. Škára produkuje tvrdou a pojivovou rohovinu, která tvoří kopytní pouzdro. To má za úkol ochraňovat vnitřní struktury kopyta a umožnit bezpečný pohyb na každém přírodním povrchu.
Různé druhy škáry a konkrétně její výrůstky zvané papily, tvoří různé druhy rohoviny. Nejnápadnější částí kopytního pouzdra je kopytní stěna, jejíž součástí jsou i rozpěrky tvořící úhel patkový (patková sedla). Tuto kopytní stěnu vytváří korunková škára, která je na obvodu horní části kopyta a skrytá v korunkovém žlábku. Kopytní stěna tedy roste od korunky směrem k zemi. Je to pár milimetrů slabá vrstva která se skládá z rohových rourek a pevné pojivové rohoviny. Z venkovní strany je ohlazená pohybem ve vnějším prostředí a z vnitřní strany jsou na ní stovky lamel - lístků. V horní části je kopytní stěna pokryta korunkovým lemem (periople) který ve vlhku nasákne vodou a vybělí. Ten tvoří škára hraniční. To je proužek o šíři několika buněk mezi ochlupenou kůží a vyklenutím škáry korunkové.
Pod kopytní stěnou po obvodu celého kopyta je škára lístková. Tato škára je pevně spojena s kopytní kostí. Její papily tvoří lístky, které zapadají do lístkové rohoviny stěny a vytvářejí pevné ale přesto ne trvalé spojení mezi stěnou a škárou a na dolní straně kopyta jsou známky tohoto spojení známé pod pojmem bílá čára.
Někdy se můžete setkat i s mezinárodními názvy.
K vrstvám kopytní stěny: kopytní stěna má tedy 3 vrstvy:
Stratum - externum, medium a internum. Stratum xternum je vnější, často pigmentovaná část rohové stěny odolná vnějším vlivům. Stratum medium je hlavni masa rohové stěny skládající se z matrixu a tubulí (různě diferencované rohové buňky). A stratum internum je část, která spojuje tuhle stratum medium s vlastni škárou vyrůstající z kosti, je to takové to lamelovité spojeni. Česky se tomu říká lístková rohovina . Dole na chodidle ji vidíme jako "bílou caru", která je vsak ve skutečnosti žlutá. Skutečně bílá čára je zpravidla nepigmentovaný matrix rohové stěny = stratum medium.
Další částí kopytního pouzdra je chodidlo. To vyrůstá z chodidlové škáry. Také tvoří rohové rourky a pojivovou rohovinu, výsledek je ale trochu měkčí než kopytní stěna a rose směrem dopředu a dolů , tak že tvoří souvislou vrstvu chodidla.
Škára pokrývající vazivový střel a patkovou korunku, tvoří měkčí pružnou rohovinu rohového střelu a patek. Ta obsahuje největší procento vody. Všechny druhy škáry obsahují potní žlázy, které částečně zásobují rohové části vodou a tvoří mírně kyselé PH na povrchu kopyta.
Mazat či nemazat?
Kopyto má svou vlastní schopnost se zamašťovat, tak to je mylná informace která je u nás velmi rozšířená . Rohovina kopyta neobsahuje žádné mazové žlázy, ani tam není tuk někudy přiváděn , dokonce si ani koně sami kopyta žádným způsobem nemastí, jako třeba kachny své peří. Lesklý povrch kopyta vzniká pouze ohlazováním a obrušováním kopyta při pohybu v trávě, písku nebo jiném terénu.
Tuk kterým mažeme kopyta je tedy něco nepřirozeného, co omezuje prostupnost kopytního pouzdra pro vodu. To se může zdát výhodné. Ale funguje to pouze jednostranně, zabraňuje absorpci vody do kopyta, ale nezabrání odpařování vodních par ven s kopyta. Stále se Vám to zdá výhodné? Posuďte sami.
Ač se to nezdá , všechny druhy rohoviny obsahují velké procento vody. Určitou vlhkost získává rohovina s potních žláz škáry. Při suchém počasí a nebo při pohybu na podestýlce která vysušuje (piliny) ale tato voda nestačí a pro udržení objemu a elasticity rohoviny, je zapotřebí i voda z vnějších zdrojů.
Kopytní stěna je na této vodě nejvíce závislá, pojivová rohovina, která spojuje její rohové rourky obsahuje hodně vody. Když vyschne, zmenší svůj objem a vytvoří se mikrotrhliny ale stejné je to i s ostatní rohovinou. Nejvýrazněji se potom projevují tyto problémy u lístkové rohoviny bílé čáry. Do vzniklých mikrotrhlin se potom dostávají spory plísní a bakterie, které tuto rohovinu dále narušují. Nedostatek vody v rohovině kopyta tedy může být jedním z důvodů lámavosti kopytní stěny a jejích prasklin, nemoci bílé čáry, úzkého kopyta, špatné funkce kopytního mechanizmu a tím i špatného růstu rohoviny.
Kopyto tedy musíme udržovat především elastické a odolné proti patogennům pravidelným ponořováním do vody.
Tím ovšem nechci říct, že pro kopyta arabského koně bude celodenní pohyb v blátě ideálním prostředím, není žába.
Také si nepleťte čistou vodu s močovinou z podestýlky, čpavek a zvláště jeho roztok ve vodě je pro kopyta a živé tkáně vůbec, velmi agresivní látka.
Kovat či nekovat?
Souhlasím s tím, že je nutné kovat koně s geneticky špatnou rohovinou. Na druhé straně, takových koní je jen velmi malé procento. Je to asi tak běžný jev jako jiná vážná genetická vada, například rozštěp patra. Myslím že je to proto, že je to vada fatální a takový kůň by bez zásahu člověka nepřežil. Pokud váš kůň jako hříbě mohl běhat bez podkov a přežil, genetika je v pořádku, chybu je třeba hledat jinde.
Faktem je, že s ohledem na plemeno mají koně různou kvalitu rohoviny, související i s tvarem kopyt, ale vždy je kopyto perfektně přizpůsobeno pro podmínky a terénu kde se toto plemeno koní a jeho předci po tisíce let vyvíjeli. Když budete chovat arabské koně v bažinách a chladnokrevníky v kamenité poušti, můžete počítat s tím, že koně budou mít problémy s kopyty a jen zásahy lidí jako je podkování a pravidelná úprava kopyt jim umožní přežití. To ovšem zdaleka neznamená plnohodnotný život a různé fyziologické problémy budou časté.
Podobný případ, kdy je nutná ochrana kopyt, je takové využití koně a na takovém povrchu, na které není jeho organizmus celkově přizpůsoben. Například koně jezdící špičkové distanční soutěže, reiningoví koně provádějící klouzavé zastavení, dostihoví sprinteři, koně kteří při skoku dopadají na zem z velké výšky s příliš velkou energií. To všechno jsou ale činnosti, které poškozují celý organizmus a tím že se zabrání podkovou prasknutí kopyta se jen problémy zakryjí a oddálí, pokud není kompenzováno dostatečnou dobou k regeneraci organizmu.
V případě kde je největší problém v otěru kopyt o povrch na který není kopyto adaptované, volil by jsem nazouvací botičky které nemá kůň trvale.
Klasická ocelová podkova totiž působí na kopyto velmi destruktivně. Omezuje mechaniku kopyta a tím i prokrvení, zatěžuje pohybový aparát , při nárazu na tvrdý povrch rezonuje frekvencí okolo 800Hz, což je frekvence poškozující živou tkáň a nejdříve nejjemnější kapiláry. Díky podkovákům je poškozena kopytní stěna zhoršuje se tepelná ochrana kopyta. Podkova, nevhodný terén výběhu, nedostatek pohybu a vyschlá rohovina a špatná úprava kopyt jsou nejčastější příčiny deformací kopyt, nekvalitní pomalu rostoucí rohoviny a dlouhodobého poškození struktur kopyta jako je podotrochlóza a kostnatění kopytních chrupavek.
Mate-li klenutá, zdravá kopyta, jakýkoliv pastevní trim s dobře formovanými rozpěrkami na nedeformovaném kopytě je to automaticky i silnou protiskluzovou zbraní. Jediné, co má větší adhezi jsou ozuby, ale ozuby koním taky mohou potrhat šlachy. S ozuby a s hmatcem se v dostizích přestalo kvůli silné spojitosti s poraněním závěsného aparátu. V parkůrech letos (2004) v Athénách byl problém s klouzavým trávníkem na parkůru bez velkých drnů, který způsobil, že několik koní si poranilo šlachy. Všichni okovaní! To stojí za zamyšlení.
Pokud nechcete nikdy zkusit nic jiného než podkovy, je to na vás. Chozeni naboso není ale jen o tom sundat podkovy a jedeeeeem ....
Co potřebují zdravá kopyta ?
Na závěr si dovolím opsat krátkou kapitolu z knihy Dr. Strasser, protože k tomu se už nedá nic nového jiného napsat.
Zdravá kopyta vyžadují denní ponořování do vody a 10 - 15 mil pohybu denně na přiměřeném terénu. Pohyb povede k tomu, že bude v dostatečném množství produkována kvalitní rohovina a voda zajistí že tato rohovina nevyschne.
Terén musí odrážet základní požadavky plemene a musí odpovídat terénu na kterém bude kůň pracovat pod jezdcem, či v zápřahu.
Jsou-li tyto požadavky dostatečně splněny, budete mít zdravého, vysoce výkonného, bosého koně.

Sarah Connor - Skin on skin

11. března 2008 v 19:15
no neni ta tak docela s koňma ale pak tam na koni taky cválá

diplomy za 4. bleskovku

11. března 2008 v 17:45 Bleskovky
Tak tady sou diplomky vim že to celkem dost dlouho trvalo tak se všm omlouvám

Nelly Furtado-All good things

10. března 2008 v 19:54
taky bomba písnička

Nelly Furtado-say ti right

10. března 2008 v 19:51
úplně nej písnička

Avrli Lavigne-girlfriends

10. března 2008 v 19:49
další videjko který neni s koňma

Lordi - Hardrock Hallelujah

10. března 2008 v 19:40
no dobře to taky neni s koňma

Anastasia-dancing

10. března 2008 v 19:38
sice to nei videjko s koňma ale to snad nevadí =)

zzvj drezůra

10. března 2008 v 16:49


zzvj skoky

10. března 2008 v 16:48

Its my life horse

10. března 2008 v 16:43

horses

10. března 2008 v 16:41

z filmu honey- I believe

4. března 2008 v 10:50
I believe konečná písnička z filmu honey fakt super =)